V odpovědi na americká cla Čína zastavila export některých kovů vzácných zemin a z nich vyrobených magnetů do USA již 4. dubna letošního roku. Situace ještě eskalovala 4. června, když Čína zavedla nové kontrolní mechanismy pro celý sektor. V jejich rámci musí producenti reportovat identitu svých zákazníků a evidovat prodaná množství. Takový nástroj se pravděpodobně slouží ke stížení potenciálního obcházení sankcí přes prostředníky.
Investoři vždy vidí dramatické změny jako příležitost k výdělku. Během 4. června tak vystřelily akcie MP Materials (NYSE: MP) nahoru o téměř 12%. Firma je jediným relevantním těžařem některých kovů vzácných zemin na západní polokouli a dokonce dokončuje vlastní továrnu na magnety. Než začnete také horečnatě nakupovat, je třeba si zjistit detaily a ty v tomto případě hodně věcí mění!
Co to jsou kovy vzácných zemin?
Existuje celkem 17 kovů, které do skupiny patří. Většina z nich není tak řídce se vyskytující, jak by se podle názvu zdálo, ale jen velmi zřídka se nalézají v koncentracích, které by umožnily efektivní těžbu. Mají unikátní vlastnosti a tím se dostáváme k jejich využití.
Na co se používají?
Jedno z hlavních a nezastupitelných průmyslových využití mají dnes při výrobě magnetů do elektromotorů. Například automobilka Tesla sice kvůli vysoké ceně začíná používat magnety z oxidu železa, ale ty musí být pro stejný výkon podstatně větší. To lze tolerovat v automobilu, ale je zde ještě moderní elektronika v robotech, dronech, řízených střelách, stíhačkách, atd. Tam všude na velikosti a váze velmi záleží.
Které kovy Čína přestala dodávat?
Čínský zákaz se vztahuje pouze na 7 ze 17 kovů vzácných zemin. Jmenovitě se jedná o dysprosium, gadolinium, lutecium, samarium, skandium, terbium a yttrium. Zároveň zastavila vývoz magnetů vyrobených ze 3 z nich: dysprosia, terbia a samaria. Nepřekvapivě se jedná přesně o ty, které nelze najít v dostatečné koncentraci nikde na světě kromě Číny a Barmy. V případě magnetů se jedná o ty, které vydrží fungovat i za nejvyšší provozní teploty a hodí se tak mj. pro vojenské účely.
Které kovy USA dokáží samy těžit a zpracovávat?
Žádné z obchodní válkou postižených. Americká firma MP Material provozuje největší důl na kovy vzácných zemin v demokratickém světě. Zároveň nedávno dokončila linku na zpracování surového materiálu a brzo dokončí i továrnu na výrobu magnetů. Bude tak vlastnit jediný vertikálně integrovaný dodavatelský řetězec na západní polokouli. Jenže se jedná takřka výhradně o neodymium a praseodymium. Čína moc dobře ví, že zde monopol ztratila a zatím tak tyto kovy nezahrnula do obchodních omezení.
Proč tedy akcie MP raketově posilují?
Jak se můžete sami přesvědčit, drtivá většina novinových článků v tomto případě nerozlišuje jednotlivé druhy kovů vzácných zemin. Mnozí tak snadno mohou propadnout dojmu, že čínská omezení znamenají automaticky více byznysu pro MP Materials. I když tomu tak není, stále se ale může jednat o zajímavou investiční příležitost. Zejména, pokud obchodní válka mezi USA a Čínou bude dále eskalovat a nebo dokonce začne invaze na Taiwan. V takovém případě mohou obě země utnout veškerou obchodní výměnu a MP Materials přijdou o konkurenci ze strany čínského neodymia a praseodymia.
Jaké jsou nejtvrdší dopady současných čínských sankcí?
Bez pochyby největším problém je stopka na vývoz magnetů ze samaria. Ty vydrží zdaleka nejvyšší provozní teploty, dokonce vyšší než dysprosiové a terbiové magnety. A teď ta špatná zpráva. Každá americká nejmodernější stíhačka F-35 obsahuje zhruba 11 kilogramů magnetů z kovů vzácných zemin a z toho naprostá většina je vyrobena ze směsi samaria a kobaltu. Yttrium se zase používá v laserových zbraních i zaměřovačích. Zda lze upravit konstrukci tak, aby šly použít jiné materiály se stejným výkonem, je zatím velká neznámá a bezpochyby na této otázce pracují už týmy inženýrů. Řešení ale nebude rychlé.
Co lze očekávat?
Na jednu stranu je deeskalace v zájmu obou velmocí. Tento článek popisuje zejména část, kde má navrch Čína. Ta se ale ekonomicky neobejde bez odbytiště v USA, s velkým náskokem největším trhu světa s velkou kupní silou. Střednědobě tak existují vysoké šance na snižování a rušení cel a dalších obchodních sankcí z obou stran.
Pak je tu ale dlouhodobý horizont. V něm se Čína zdá podle všech indicií odhodlaná připojit Taiwan násilím. Vytváří například obrovské zlaté rezervy. Podobný krok podnikl Vladimír Putin před invazí na Ukrajinu. Vojenská cvičení v těsné blízkosti Taiwanu probíhají téměř neustále. Bude tak velmi těžké odlišit cvičení od přípravy na ostrou invazi ostrova. Pokud k útoku skutečně dojde, čekají nás jako investory rozhodně divoké časy.