Pro nezasvěcené je každé investování na burze spekulací nebo rovnou hazardem. A pak tu máme nemalou skupinu lidí, kteří se věnují intradennímu obchodování nebo jednou třeba vydělali balík, když nakoupili akcii, protože zrovna rostla a uživatel Lambo-v-19i* ji vychvaloval na internetovém fóru. Ti se naopak mnohdy považují za investory. Někde mezi těmito dvěma extrémy přežívá skutečný investor. Ale jak s jistotou poznat, že nejste pouhý spekulant? Následující 4 body tuhle zásadní otázku snad rozlousknou jednou provždy.
1. Kdyby akcie po Vašem nákupu klesla, aniž by se zhoršily hospodářské výsledky dané firmy nebo situace v jejím odvětví, nadšeně to uvítáte a třeba i ještě přikoupíte.
Tedy pokud máte volné prostředky, nenaruší to zásadně Vaší diverzifikaci, atd. Klíčový je ale důvod onoho přikoupení. Primárně vás zajímá ziskovost (současná nebo budoucí) dané firmy a její cena v poměru k onomu zisku. Propad ceny tak nevnímáte jako důkaz, že jste se spletli, ale jako slevu. A sleva není důvod k panice, nýbrž k oslavám.
2. Pokud byste mohli, koupili byste při stejné ceně za akcii celou firmu.
To samozřejmě předpokládá, že stále máte dost finančních prostředků i na divezifikaci a pohodlný život, zatímco se investice zhodnocuje. U tohoto bodu očekávám nečastější nesouhlas. Proč? Notorickou radou dnešním investorům je masivní diverzifikace. Na přiměřené diverzifikaci jako takové není nic špatného a je dokonce nutná. Jenže mnozí to s ní nezdravě přehánějí a navíc ji mají jako výmluvu, proč odbývat fundamentální analýzu u svých nákupů a investovat i do riskantních akcií s nezdravou finanční situací. Pokud Vám nestojí za nákup firma jako celek, proč byste měli chtít vlastnit byť jen malý kousek? Vždyť je tolik jiných možností, kam peníze investovat. Pro začátek třeba někam, kde ví, jak negenerovat rok co rok ztrátu.
3. Neřešíte, kde bude akcie zítra, za týden nebo za měsíc.
Neexistuje konkrétní časový interval, po jehož uplynutí se ze spekulace automaticky stane seriózní investice. Vše se odvíjí od fundamentálních důvodů, kvůli kterým jste nakoupili. A tyto důvody Vám objasní, zda už je čas prodat ve Vaší konkrétní situaci. Pokud už jste na burze nějaký ten pátek, poznali jste, že krátkodobé změny kurzu jsou často naprosto iracionální, ovládané vlnami strachu a hamižnosti. Tyhle vlny nelze s dostatečnou přesností předvídat.
Narozdíl od dlouhodobého ekonomického vývoje firmy. Ten samozřejmě také není jistý. Nic není jisté. Ale finančně zdravé, správně řízené firmy ve výnosných odvětvích prostě rostou mnohem častěji než ty ostatní. Cesta k vyšší ceně za akcii sice není přímočará, vede přes údolí strachu a praskající bubliny hamižnosti, ale realita hospodářských výsledků nakonec vždy zvítězí.
4. Rozhodujete se podle vnitřní hodnoty akcie.
Nákup akcií může být jak spekulace, tak investice. V tomto případě tedy nejde o samotné aktivum. Jde o způsob, kterým s ním zacházíme. Proč? Vnitřní hodnota veřejně obchodované (a jakékoliv jiné) firmy se odvíjí od její schopnosti generovat pozitivní cash-flow. To pak může vyplácet formou dividend nebo třeba vykupovat vlastní akcie a tím dál navyšovat hodnotu pro zbývající akcionáře (můj oblíbený způsob nakládání s přebytkem).
Existují různé způsoby, jak vypočítat vnitřní hodnotu (intrinsic value) akcie, ale žádný z nich není stoprocentní. Vždy používají v nějaké podobě minulé hospodářské výsledky jako výchozí bod a poté provádí přesné výpočty s nepřesnými odhady budoucího vývoje. Firmy ale v reálu nerostou donekonečna lineálně, natožpak exponenciálně. A to je v pořádku. V průběhu času svojí investici kontrolujete a výpočty aktualizujete s novějšími čísly.
I takto nepřesná metoda má jednu nepřekonatelnou výhodu oproti vstupu do pozice, „protože akcie zrovna roste“ nebo „protože už níž ta akcie snad jít nemůže.“ Víte, za jakou cenu jste ochotni akcii nakoupit a proč. Ono proč Vám pak dodá pevný bod, kterého se může držet, zatímco se trh chaoticky vlní v emocionální bouři a ostatní se snaží věštit z tvarů svíček na grafu.
Proč na tom všem záleží?
Někdo by mohl říct, že všechny čtyři body vlastně popisují jedno to samé a měl by svým způsobem pravdu. Berte je spíš jako čtyři úhly pohledu, od kterých se lze dobrat jádra, které činí investora investorem. Cílem je konzistence ve výsledcích, tedy jejich dlouhodobá opakovatelnost. Na spekulaci můžete vydělat. Můžete na ní vydělat dokonce hodně. Ale pokud jste se řídili intuicí, emocemi nebo názorem někoho jiného, dramaticky se navyšuje riziko, že příště už tolik štěstí mít nebudete.
Jako závěrečný příklad si vezměme nákup akcií Tesly (Nasdaq: TSLA). Nejeden šťastlivec je nakoupil v roce 2019 a prodal o rok či dva později s desetinásobným nebo i dvacetinásobným ziskem. Při pročítání investičních fór na Redditu se objevil nejeden případ, kdy dotyčný na vlně technologické euforie během vrcholící pandemie pak svoje zisky obratem investoval do nějakého obskurního startupu. A že se jich vyrojilo hodně. Létající automobil? To je příliš snadné. Co ho vyrobit na eletřinu a navrch k tomu jako sdílenou službu? To je mimochodem skutečný byznys plán firmy jménem Lilium, která od té doby ztratila přes 99% hodnoty a byla vyřazena z obchodování na Nasdaqu. Ale podobně neúspěšných firem bylo mnoho.
Tesla se prokázala jako dobrá investice. Ale ne každý, kdo na ní zbohatl, ji nakoupil ze správných důvodů. Takže příště než koupíte akcie firmy, zeptejte se sami sebe, proč ji kupujete a s jakým časovým rámcem se onen důvod shoduje. Usnadníte si tak do budoucna hodně rozhodování.
* Uživatel „Lambo-v-19i“ je smyšlená osoba, nicméně podobnost s žijícími osobami není čistě náhodná.