Investoři vždy vidí dramatické změny jako příležitost k výdělku. Během 4. června tak vystřelily akcie MP Materials (NYSE: MP) nahoru o téměř 12%. Firma je jediným relevantním těžařem některých kovů vzácných zemin na západní polokouli a dokonce dokončuje vlastní továrnu na magnety. Než začnete také horečnatě nakupovat, je třeba si zjistit detaily a ty v tomto případě hodně věcí mění!

Co to jsou kovy vzácných zemin?
Existuje celkem 17 kovů, které do skupiny patří. Většina z nich není tak řídce se vyskytující, jak by se podle názvu zdálo, ale jen velmi zřídka se nalézají v koncentracích, které by umožnily efektivní těžbu. Mají unikátní vlastnosti a tím se dostáváme k jejich využití.

Na co se používají?
Jedno z hlavních a nezastupitelných průmyslových využití mají dnes při výrobě magnetů do elektromotorů. Například automobilka Tesla sice kvůli vysoké ceně začíná používat magnety z oxidu železa, ale ty musí být pro stejný výkon podstatně větší. To lze tolerovat v automobilu, ale je zde ještě moderní elektronika v robotech, dronech, řízených střelách, stíhačkách, atd. Tam všude na velikosti a váze velmi záleží.

Které kovy Čína přestala dodávat?
Čínský zákaz se vztahuje pouze na 7 ze 17 kovů vzácných zemin. Jmenovitě se jedná o dysprosium, gadolinium, lutecium, samarium, skandium, terbium a yttrium. Zároveň zastavila vývoz magnetů vyrobených ze 3 z nich: dysprosia, terbia a samaria. Nepřekvapivě se jedná přesně o ty, které nelze najít v dostatečné koncentraci nikde na světě kromě Číny a Barmy. V případě magnetů se jedná o ty, které vydrží fungovat i za nejvyšší provozní teploty a hodí se tak mj. pro vojenské účely.

Které kovy USA dokáží samy těžit a zpracovávat?
Žádné z obchodní válkou postižených. Americká firma MP Material provozuje největší důl na kovy vzácných zemin v demokratickém světě. Zároveň nedávno dokončila linku na zpracování surového materiálu a brzo dokončí i továrnu na výrobu magnetů. Bude tak vlastnit jediný vertikálně integrovaný dodavatelský řetězec na západní polokouli. Jenže se jedná takřka výhradně o neodymium a praseodymium. Čína moc dobře ví, že zde monopol ztratila a zatím tak tyto kovy nezahrnula do obchodních omezení.

Proč tedy akcie MP raketově posilují?
Jak se můžete sami přesvědčit, drtivá většina novinových článků v tomto případě nerozlišuje jednotlivé druhy kovů vzácných zemin. Mnozí tak snadno mohou propadnout dojmu, že čínská omezení znamenají automaticky více byznysu pro MP Materials. I když tomu tak není, stále se ale může jednat o zajímavou investiční příležitost. Zejména, pokud obchodní válka mezi USA a Čínou bude dále eskalovat a nebo dokonce začne invaze na Taiwan. V takovém případě mohou obě země utnout veškerou obchodní výměnu a MP Materials přijdou o konkurenci ze strany čínského neodymia a praseodymia.

Jaké jsou nejtvrdší dopady současných čínských sankcí?
Bez pochyby největším problém je stopka na vývoz magnetů ze samaria. Ty vydrží zdaleka nejvyšší provozní teploty, dokonce vyšší než dysprosiové a terbiové magnety. A teď ta špatná zpráva. Každá americká nejmodernější stíhačka F-35 obsahuje zhruba 11 kilogramů magnetů z kovů vzácných zemin a z toho naprostá většina je vyrobena ze směsi samaria a kobaltu. Yttrium se zase používá v laserových zbraních i zaměřovačích. Zda lze upravit konstrukci tak, aby šly použít jiné materiály se stejným výkonem, je zatím velká neznámá a bezpochyby na této otázce pracují už týmy inženýrů. Řešení ale nebude rychlé.

Co lze očekávat?
Na jednu stranu je deeskalace v zájmu obou velmocí. Tento článek popisuje zejména část, kde má navrch Čína. Ta se ale ekonomicky neobejde bez odbytiště v USA, s velkým náskokem největším trhu světa s velkou kupní silou. Střednědobě tak existují vysoké šance na snižování a rušení cel a dalších obchodních sankcí z obou stran.

Pak je tu ale dlouhodobý horizont. V něm se Čína zdá podle všech indicií odhodlaná připojit Taiwan násilím. Vytváří například obrovské zlaté rezervy. Podobný krok podnikl Vladimír Putin před invazí na Ukrajinu. Vojenská cvičení v těsné blízkosti Taiwanu probíhají téměř neustále. Bude tak velmi těžké odlišit cvičení od přípravy na ostrou invazi ostrova. Pokud k útoku skutečně dojde, čekají nás jako investory rozhodně divoké časy.

Článek Kovy vzácných zemin a jejich role ve střetu USA vs Čína se nejdříve objevil na Burzovní Deník.

Začít musíme právě vysvětlením, co jsou SARs. Podobně jako zaměstnanecké opce, odměňují zaměstnance firmy, pokud hodnota akcií zaměstnavatele roste. Narozdíl od opcí se nepojí s žádným výdajem na straně zaměstnance. V případě růstu ceny akcie nad určitou předem stanovenou hranici zaměstnanec prostě dostane bonus ke své výplatě buď ve formě akcií nebo peněz. U akcií PLTR odemklo bonus překročení ceny $70 za akcii a následné udržení se nad $70 do konce kvartálu. Celkem jde o téměř $120 milionů v bonusech, které musel Palantir zaplatit.

Jedná se tedy o skutečný výdaj a ne jen pouhou účetní hru s čísly. Palantiru tak na účtech přibyl zisk pouze 3 centy za Q4 2024. Velmi přísná a obecně uznávaná pravidla účetnictví s označením GAAP vedou k této hodnotě. To zní na první pohled jako špatná zpráva pro každého investora, který akceptoval vysoké nacenění PLTR s ohledem na jeho prudký růst ziskovosti. Nevydělal snad méně naposledy Palantir v již zmíněném třetím kvartálu 2022? Ne. Musíme si dát pozor na to, co porovnáváme.

Kromě GAAP účetnictví ještě existuje tzv. „adjusted” tedy upravený výsledek. Adjusted EPS ignoruje jednorázové položky. Ne snad proto, aby investory mátlo, ale naopak proto, aby jim poskytlo pohled očištěný od výjimečných událostí, které se s největší pravděpodobností nebudou opakovat a tudíž by neměly hrát roli při snaze určit trajektorii ziskovosti. SAR výdaje Palantiru jsou právě takovým jednorázovým výdajem a pokud o ně výsledky firmy očistíme, vyjde nám, že by byznys Palantiru vynesl právě 14 centů na akcii. Při jeho vysoké míře čisté retence (120%) a akcelerujícím přibývání zákazníků lze s velkou jistotou předvídat, že příště budou výsledky ještě lepší a tentokrát bez SARs, které by je osekaly.

Není to poprvé, kdy se vysoké odměny, které Palantir Technologies nabízí svým zaměstnancům dostaly do hledáčku na Wall Street. Ve svých počátcích jako veřejně obchodovaná společnost štědře odměňoval svoje klíčové zaměstnance opcemi a tím ředil podíl existujících akcionářů ve firmě. Naposledy v roce 2023 došlo k výraznému naředění o 11%. Palantir ale postupně opční bonusy omezil a byznys firmy rostl mnohem rychleji. Součástí jejich byznys modelu je přitáhnout ty největší talenty a domnívám se, že se jejich politika odměňování ve výsledku vyplatila i akcionářům.

Celkové vyhodnocení dopadu SARs si musí každý provést sám, ale vzhledem k tempu růstu a vysoce nadstandardnímu nacenění PLTR podle většiny tradičních metrik bych předpokládal, že téměř všichni akcionáři Palantiru jsou jimi kvůli výhledu do budoucna a ne kvůli ziskům v jediném kvartálu, ze kterého navíc tak jako tak neuvidí žádné dividendy. Posuzováno touto optikou, dává smysl sledovat adjusted EPS a nikoliv GAAP EPS.

Poslední finanční report přinesl i mnoho neskutečně pozitivních čísel, jako například meziroční růst v pro Palantir klíčovém americkém komerčním sektoru o 64%, pravidlo 40 na neuvěřitelné hodnotě 81 a také rekordní marže, v případě výpočtu na základě upraveného volného cash-flow na 63%. Celou čtvrtletní zprávu si můžete přečíst zde.

Článek Kolik ve skutečnosti vydělal Palantir a co to jsou SAR výdaje? se nejdříve objevil na Burzovní Deník.